|
|
Početnost a využívání biotopů reintrodukovaných populací okáče skalního (Chazara briseis) v ČR
Pešová, Lucie ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Vrba, Pavel (oponent)
Okáč skalní (Chazara briseis) patří v České republice ke kriticky ohroženým druhům, jeho poslední populace donedávna přežívala v NPR Raná v CHKO České středohoří, i ta postupně slábla. Biotopem druhu jsou krátkostébelné trávníky, které jsou udržovány převážně extenzivní pastvou a managementem. V současné době těchto lokalit ubývá, tradiční hospodářství se změnilo a lokality postupně zarůstají. Proto bylo přistoupeno k rekonstrukci jeho biotopů na vybraných lokalitách, které motýl v minulosti obýval, kromě Českého středohoří (PR Číčov, Dlouhá hora, PP Radobýl) i v CHKO Český kras (Třesina, Radotín). Na těchto místech proběhla v letech 2020-2021 reintrodukce, provedená výsadkem vajíček a housenek. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit početnost populací a využívání biotopů okáče skalního na těchto lokalitách ihned po reintrodukci. Odhad velikosti populací jsem prováděla metodou zpětných odchytů v letech 2020 a 2021. Velikost populací v Lounském středohoří (Dlouhá a Číčov) se pohybovaly kolem 400-500 jedinců s poměrně vyrovnaným poměrem pohlaví. Mezi těmito lokalitami byly zaznamenány i přelety, což může nasvědčovat vzniku nové metapopulace. Na lokalitě Radobýl populace čítala v roce 2020 pouze 50 jedinců a v roce 2021 již byla odhadnuta na 500 jedinců. Na lokalitě Třesina v Českém krase byla populace...
|
|
|
Indukce a potenciální využití monosexních populací candáta candáta obecného (Sander lucioperca) v intenzivním chovu
ŠVEJDA, Pavel
Cílem této práce bylo indukovat monosexní populace candáta obecného metodou přímé maskulinizace a přímé feminizace za účelem změny pohlaví a vyhodnocení produkčních parametrů a tělesných indexů ošetřených skupin candátů. K přímé maskulinizaci byl použit 17 -methyltestosteron v dávce 30 nebo 50 mg.kg-1 po dobu 30 nebo 60 dní. K přímé feminizaci byl použit 17 -estradiol v dávce 30 mg.kg-1 krmiva po dobu 30 dní. K experimentu byli použiti jedinci candáta obecného o TL = 51,52 +- 4,19 mm a W = 1,23 +- 0,26 g, FC = 0,9 +- 0,3. V experimentu se pomocí přímé feminizace podařilo dosáhnout poměru pohlaví 98,3:1,7 % ve prospěch samic. Jedná se tak o první záznam téměř celosamičí populace, indukované pomocí 17 -estradiolu. Nejvyšší úrovně maskulinizace testovaných jedinců byla dosažena u skupiny vystavené 17 -methyltestosteronu v dávce 30 mg.kg-1 krmiva po dobu 60 dní. V této populaci bylo zjištěno 75 % jedinců s výskytem samčí pohlavní tkáně, ze kterých 21,7 % bylo tvořeno jedinci, jejichž testikulární sperma by bylo možné využít k produkci celosamičí populace. U skupin ošetřených 17 -methyltestosteronem po dobu 60 dní byla pozorována přítomnost "neomales" a intersexuálních (hermafroditních) jedinců. Experiment odhalil, že použití hormonů 17 -methyltestosteronu a 17 -estradiolu může dočasně způsobit růstovou supresi, a to zejména v období expozice jedinců těmto hormonům a krátce po něm. Letálně však na jedince v námi aplikovaných dávkách nepůsobí. Vyšší rychlost růstu samic candáta obecného nebyla v testu potvrzena. Samice ošetřené 17 -estradiolem nevykázaly vyšší hmotnostní přírůstky oproti kontrolní skupině. Významný rozdíl v dosažené finální hmotnosti nebyl pozorován mezi oběma pohlavími v kontrolní skupině na konci experimentu.
|
|
| |
|
|
Poměry pohlaví u plazů v závislosti na typu určení pohlaví
Palata, Tomáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují poměry pohlaví v populacích plazů a tyto faktory se mohou lišit na každé úrovni poměru pohlaví. Pozorovaný poměr pohlaví je tak výsledkem komplexních procesů. Jedním ze základních faktorů, který v tomto ohledu hraje roli, je způsob určení pohlaví. U plazů jsou rozlišovány dva typy určení pohlaví. Jedná se o genotypové určení pohlaví (GSD), kdy je pohlaví určeno během splynutí gamet na základě přítomnosti pohlavních chromozomů. Druhy s GSD mají vyrovnanější poměry pohlaví po narození, či vylíhnutí a v dospělosti se vyskytuje častější mortalita heterogametického pohlaví. Dále existují druhy s environmentálním určením pohlaví (ESD), jejichž pohlaví je určeno teplotou během termosenzitivní fáze inkubace vejce. Tyto druhy mají naopak poměry pohlaví po vylíhnutí mnohem variabilnější a tato variabilita může být zachována až do dospělosti. Tato práce se zaměřuje na rozdíly v poměrech pohlaví u druhů s GSD a ESD. Zabývá se i otázkou ohroženosti populací plazů s ESD z hlediska vychýlených poměrů pohlaví v důsledku současné změny klimatu. Klíčová slova: poměr pohlaví, plazi, určení pohlaví, GSD, ESD, změna klimatu
|
|
|
Přežívání kuřat čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v zemědělské krajině
Kubelka, Vojtěch ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Variabilita ve velikosti vajec v rámci ptačího druhu odráží rozdílné investice do rozmnožování a vedle vnitřních omezení a kvalit konkrétních samic může být ovlivňována i faktory vnějšího prostředí. Velikost vejce navíc do značné míry předurčuje osud vylíhlého mláděte. Porozumění faktorům ovlivňujícím přežívání mláďat prekociálních ptáků je klíčové nejen z hlediska lepšího pochopení rozmanitosti životních strategií, ale i pro efektivní ochranu ohrožených druhů. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je vhodným modelovým druhem pro studium vlivu klimatických proměnných na velikost vajec, stejně jako zkoumání faktorů ovlivňujících přežívání kuřat. V období 1988-2014 během 13 hnízdních sezón byla na Českobudějovicku změřena vejce v 714 hnízdech čejky chocholaté a v letech 2013-2014 byla sledována kondice, růst a přežívání 293 čejčích kuřat ze 100 rodinek na 37 lokalitách. Množství srážek v březnu pozitivně ovlivňuje velikost vajec v průběhu celé sezóny. Mrazivé březnové teploty mají na velikost vajec snesených v březnu negativní vliv. S vyšším srážkovým úhrnem v březnu roste velikost březnových vajec a zároveň má úbytek průměrné velikosti vajec v sezóně větší sklon. Tento úbytek je zvýšen i menšími srážkami v dubnu. Vliv biotopu není významný. Hmotnost i kondice vylíhlých kuřat pozitivně koreluje s...
|
|
|
Umí ptáci manipulovat poměrem pohlaví mláďat?
Tomiška, Lubomír ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o vychýleném poměru pohlaví u ptáků. Právě toto kontroverzní téma představuje jednu z důležitých otázek evoluční ekologie. Přestože se největší rozvoj experimentálních prací odehrál, díky objevení determinace pohlaví analýzou DNA, už v 90. letech minulého století, stále postrádáme konzistenci v hledání ultimátních příčin stejně jako obecného proximátního mechanismu. Na druhou stranu máme k dispozici přesvědčivé důkazy o vychýleném primárním, sekundárním, terciárním i kvartérním poměru pohlaví. Existence manipulace či obligátního vychýlení poměru pohlaví je proto velmi pravděpodobná. Má práce porovnává studie se zaměřením na stejné ultimátní příčiny, přičemž poukazuje na jejich nedostatky a zároveň přínosy pro studium vychýleného poměru pohlaví u ptáků. S odhadem poměru pohlaví souvisí také několik specifik, které jsem se snažil vystihnout v teoretickém úvodu. Druhá část práce nabízí potenciální proximátní mechanismy, které by mohly stát za manipulací poměrem pohlaví. V rámci porovnávání výsledků jsem narazil na rozšířený trend vychýlení poměru pohlaví přes první vejce snůšky, kterému by mohla jako proximátní mechanismus odpovídat selektivní resorpce vajíčka.
|
|
|
Analýza poměru pohlaví a věkové struktury vybraných populací prasete divokého a zhodnocení vlivu loveckých aktivit
Svoboda, Tomáš
Ve třech lokalitách na území ČR byla provedena analýza poměru pohlaví a věkové struktury vybraných populací prasete divokého za účelem vyhodnocení věkové a pohlavní struktury ulovené zvěře. Analýza byla prováděna v letech 2016 – 2018 v rámci společných lovů, kde nebyl brán zřetel na věk a pohlaví. Celkově bylo posuzováno 665 kusů prasat divokých, z toho bylo 384 samic a 281 samců. Bylo zjišťováno pohlaví jednotlivých kusů, jejich věk dle vývoje chrupu a hmotnost kusů zvážením. Podle výsledků výzkumu dochází s vývojem věku ke stále nepříznivější úpravě poměru pohlaví ve prospěch samic, zkoumané lokality vykazují špatnou skladbu zvěře jak z hlediska věku, tak pohlaví. Přestože byla zjištěna nejvyšší míra kladení mláďat na jaře, probíhá kladení téměř celoročně.
|
|
|
Analýza reprodukčního potenciálu dospělých samic prasete divokého
Podlipná, Jiřina
Diplomová práce se zaměřuje na dospělé samice prasete divokého a analýzu jejich reprodukčního potenciálu z dat získaných na naháňkách v hlavním reprodukčním období (říjen až leden) na 30 zájmových lokalitách v rámci celé ČR v letech 2014–2017. Zjištění průměrných hodnot gonadosomatického indexu (GSI) gravidních samic 0,0097, všech vzorků 0,0071. Doba říje na základě zjištěného stáří plodů vychází od října do ledna a předpokládané termíny porodů jsou stanovené pouze posunem vůči době říje o délku březosti s vrcholem v březnu. Zjištěná velikosti vrhu vykazuje jen slabou korelaci s hmotností a velmi slabou s věkem, průměrná velikost vrhu se u dospělých samic vychází pro lončačky 6,1 a bachyně 6,3 mláďat. Průměrná embryonální mortalita dosahuje 13 %. Celkový poměr pohlaví selat vychází 1:1,08 (samci:samice), u lončaček 1:1,13 a u bachyní 1:1. Výsledné zjištění této analýzy je, že není významný rozdíl mezi průměrnou velikostí vrhu lončaček a bachyní, tedy je doporučena regulace početního stavu dospělých samic prasete divokého celoročně bez ohledu na stáří jedinců.
|
|
|
Toxoplasma a reprodukční funkce hostitele
Hlaváčová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Toxoplasma gondii (Apicomplexa) je v rozvinutých zemích pravděpodobně jedním z nejběžnějších parazitů u lidí. Má široké spektrum hostitelů zahrnující různé teplokrevné živočichy včetně člověka. V této bakalářské práci naleznete literární přehled zaměřený na vliv T. gondii na reprodukční funkce hostitele. Toxoplazmóza je doprovázená hormonálními změnami, což může být jednou z příčin negativního vlivu na plodnost hostitele. Celou prací se prolíná s Toxoplasmou spojená imunosuprese a snížená kontrola kvality embryí. Oba tyto jevy mají patrně vliv na těhotenství, vývoj plodu a postnatální vývoj dětí matek s latentní toxoplazmózou. Mimo jiné hrají také roli v posunu poměru pohlaví u infikovaných hostitelů.
|
|
|
Přežívání kuřat čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v zemědělské krajině
Kubelka, Vojtěch ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Variabilita ve velikosti vajec v rámci ptačího druhu odráží rozdílné investice do rozmnožování a vedle vnitřních omezení a kvalit konkrétních samic může být ovlivňována i faktory vnějšího prostředí. Velikost vejce navíc do značné míry předurčuje osud vylíhlého mláděte. Porozumění faktorům ovlivňujícím přežívání mláďat prekociálních ptáků je klíčové nejen z hlediska lepšího pochopení rozmanitosti životních strategií, ale i pro efektivní ochranu ohrožených druhů. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je vhodným modelovým druhem pro studium vlivu klimatických proměnných na velikost vajec, stejně jako zkoumání faktorů ovlivňujících přežívání kuřat. V období 1988-2014 během 13 hnízdních sezón byla na Českobudějovicku změřena vejce v 714 hnízdech čejky chocholaté a v letech 2013-2014 byla sledována kondice, růst a přežívání 293 čejčích kuřat ze 100 rodinek na 37 lokalitách. Množství srážek v březnu pozitivně ovlivňuje velikost vajec v průběhu celé sezóny. Mrazivé březnové teploty mají na velikost vajec snesených v březnu negativní vliv. S vyšším srážkovým úhrnem v březnu roste velikost březnových vajec a zároveň má úbytek průměrné velikosti vajec v sezóně větší sklon. Tento úbytek je zvýšen i menšími srážkami v dubnu. Vliv biotopu není významný. Hmotnost i kondice vylíhlých kuřat pozitivně koreluje s...
|
host ::
RSS.